surviving this week.

20. ledna 2014 v 19:34 | Sandra Jean Johnson |  Diary.

jsem tady. to znamená, že se momentálně neučim nebo něco tak. prostě, po měsíci, co jsem nebyla ve škole, jsem zapomněla úúúúúúúúppppplllllněěěě v š e c h n o . no, naše třída se mi opět osvědčila, že jsme prostě kreténi. fakt mi přišlo, že teď už nikdo neumí pronést větu bez magického čísla 69. r e t a r d i . já tam nechci bejt, nedivim se, že jsem z nich tak chcíplá. smějou se naprosto debilnim věcem a všechno bez porna se jim zdá nudný. to už nikdo nepřemýšlí třeba o tom, kam pujde na střední, jak mu dopadly pololetky? ne, protože, no prostě, v dnešní době je normální bejt nezaměstnanej.

tak to je cool. já pololetky napsala na dvojku, hned první dvě hodiny. celkem výkon. chci v tý třídě někoho, s kym si pokecam o Arctic Monkeys, o tom jak jsou úžasný, protože jo, jsou prostě kurva boží. a právě mi hrajou do sluchátek, konkrétně album AM. všichni mí spolužáci, tímto vás vyzývám, vezměte si svou pornografii a One Direction a jděte doprdele. nepište mi, nezajímáte mě. nemáme si co říct. končim s váma. zítra napíšu test z češtiny a budu přezkoušená z matiky. a pak nazdar. budu si čmárat do sešitu. jako vždycky. i kissed the scars on her skin, I still think you're beautiful, jo přesně tyhle věty, který vy nikdy nepochopíte, je to nad vaší úroveň. jděte si postovat statusy jak se vožerete. já mam facebook deaktivovanej, je mi to jedno. nehrajte si na tvrďáky, přepralo by vás kotě. noste si svoje yoloswag hadry, je mi to jedno. jo a všichni, co mi tenhle tejden napsali, jak maj strašnej zápal plic, chcípněte na něj. už se fakt těšim, jak budu mít ty modrý vlasy, všichni na mě budou čumět, ale nikdo nebude otravovat. díky mami, že mi je dovolíš. a taky ten piercing.
pokud v kalendáři odškrtnu políčko 26. 1., bude to znamenat, že jsem přežila tenhle tejden. a dvacátýho osmýho vychází Restoring Force, aspoň něco pozitivního. a pojedu do Berlina. těšim se. a další tejden to samý. chci bejt milionář. koupila bych si barák, v lese. a byla bych tam sama. čas od času bych natočila video na youtube. to by bylo fajn.
je mi kurva líto mojí mamky. doprdele mami, přestaň, nebo tě ta práce zabije. prosím. jdi si lehnout a spi 1000 hodin. já za tebe do tý práce pujdu. fakt že jo. musíš odpočívat a věnovat se bráchum.
jo a vy ostatní tři osoby, který jste mi ještě nezačali připadat jak tupý ovce, někdy byste se mohly stavit. probraly bysme náš zkurveně těžkej život a to jak nám rodiče nechtěj koupit ajfouny, ikdyž je chceme už tři dny. a pak budeme pomalu chcípat v tomhle světě ignorantskejch idiotů, za líbezných tónů American Idiota na koberci uprostřed pokoje polepenýho plakátama. dřív byly ty plakáty jediný důvody, proč jsem vstávala. teď neexistuje žádná pozemská síla, která by mě dostala z postele. fakt ne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama